Donuceni okolnostmi jsme zůstali přes Silvestra 2009 a Nový rok 2010 v Praze. Jednou z největších výhod této situace byla možnost zajít se podívat na tradiční pražský novoroční ohňostroj. Zvláštní zážitek byla už jenom cesta, kdy se zdálo, že lidé i auta se ve směru sjednotili za jedním cílem – ohňostrojem. Harmonicky vyzněl zejména pohyb osob, jelikož zaplněné ulice připomínaly hady pohybující se zručně a cílevědomě. Vzduch byl naplněn pozitivním očekáváním desetitisíců. Takoví hadi sice ochromili dopravu, ale i to bych považovala za pozitivní efekt, jelikož se ve chvílích ohňostroje jakoby všechno zastaví – jakoby město zatajilo dech…Po skončení světelného zážitku se všichni shromáždivší se zase pokojně rozešli a snad každý si nesl domů nádherný povznášející pocit. Podobně silným zážitkem ve smyslu pozitivního sjednocení masy lidí, mohlo být, podle mých představ, shromáždění na Letné před dvaceti lety.
Místo ke sledování ohňostroje jsme bohužel neměli moc dobře promyšlené a tak jsme byli rádi za místečko ve svahu na Letnou s výhledem na odpalovací loď a část Hradčan. Celou parádu nadšeně sledoval i Vladimírek z šátku. Probudil se pár minut před začátkem s mírně špatnou náladou a dokonce jsem si myslela, že s ním budu muset odejít, aby nerušil zážitek ostatním. Nicméně jeho zalíbení ve světýlkách, které je pravděpodobně vlastní všem kojencům, dostalo nyní nového významu a naplnění. Po pár světlicích bylo rozhodnuto – mohu tak doporučit ohňostroj jako utišující prostředek pro děti 🙂
Díky Praho!